Konfigurace programu v #Golang

Dnes si povíme něco o tom, jak si nakonfigurovat takový program v Go.

Konfigurací zde myslím způsob, jak předat programu parametry, aby mohl běžet nezávisle. V zásadě máte několik možností a pojďme si o nich povědět detailněji.

1. parametry příkazové řádky
2. pomocí proměnných prostředí
3. databáze
4. specializované programy

Tento výčet není konečný, ale prozatím si s ním vystačíme.

Příkazová řádka

Podívejme se na první možnost, parametry na příkazové řádce.

Pro tento případ má Go package flags. Možná už jste si sami všimli, že na rozdíl od jazyků odvozených od C (C, C++, Java apod.) tu funkce main nepřijímá pole parametrů. Pro připomenutí, takto vypadá main v Go.

func main() {
	...
}

Pokud se chcete dostat k parametrům, tak si pomůžete mnohem elegantněji - posuďte sami.

package main

import (
	"flag"
	"fmt"
)

var intValue = flag.Int("int-param", 0, "číselný parametr")
var stringValue = flag.String("string-param", "", "textový parametr")
var boolValue = flag.Bool("bool-param", false, "logický parametr")

func main() {
	flag.Parse()
	fmt.Printf("int-param:[%d], string-param:[%s], bool-param:[%t]", *intValue, *stringValue, *boolValue)
}

Tok programu je jednoduchý. Nejdříve inicializujeme všechny parametry, které chceme použít a následně zavoláme flag.Parse(). To způsobí, že se do všech pointerů zapíšou skutečné hodnoty. Pokud během parsování nastane chyba, tak se spustí flag.Usage, což je proměnné funkce, co vytiskne nápovědu. Tu můžete vytisknout i vy ve vašem kódu, eventuálně tuto proměnnou nastavit na svoji funkci.

Proměnné prostředí

12-factor apps nám říká, že konfigurace by měla být v proměnných prostředí. V Go není naprosto žádný problém se k nim dostat. Třeba takto:

package main

import (
	"fmt"
	"os"
)

var stringValue = os.Getenv("STRING_VALUE")

func main() {
	fmt.Printf("String value:[%s]", stringValue)
}

Zookeeper

Ukládání konfigurace do databáze je vcelku známý koncept, ale nebudu ho zde demonstrovat, neboť na práci s databází se chystám později. Místo toho přidám jen ukázku, jak si přečíst konfiguraci ze Zookeepera.

package main

import (
	"fmt"
	"github.com/samuel/go-zookeeper/zk"
	"log"
	"time"
)

const zkConnectionString = "127.0.0.1:2181"

func main() {
	if conn, _, err := zk.Connect(zkConnectionString, time.Second); err != nil {
		log.Panicf("Nemohu se připojit k Zookeeperovi: %s", err)
	} else {
		if data, _, err := conn.Get("/app/dev/db/url"); err != nil {
			log.Panicf("Nemohu číst z /app/dev/db/url: %s", err)
		} else {
			fmt.Printf("Načtena hodnota [%s]", string(data))
		}
	}
}

Samozřejmě tento příklad předpokládá, že vám Zookeeper běží na lokálním počítači, a že v něm jsou nahraná data, ale pro ilustraci to myslím stačí. Výhodou Zookeepera oproti ostatním je jistě to, že Zookeeper je schopný vás notifikovat o změnách v konfiguraci, což otevírá dveře možnosti v runtimu reflektovat změny konfigurace. Což je myslím snem snad každého správce high-availibility systému.